Editorial
Na počátku června uplynulo 300 let od narození zakladatele ekonomické vědy, skotského myslitele Adama Smithe. Připomněli jsme si tuto událost malým online seminářem, který je možné si přehrát na našem webu či YouTube kanále.
Adam Smith a jeho neviditelná ruka, jeho řezník usilující o své zájmy, jeho obhajoba trhu, konkurence a dělby práce oproti dobovému merkantilismu, to jsou jedny z mnoha asociací, které člověku vytanou na mysli při vyslovení jména tohoto skotského ekonoma. Mimochodem jediného ekonoma na bankovkách libry šterlinků (£20), nedostal se tam prozatím ani John Maynard Keynes. Se Smithem se setkávají studenti hned na prvních hodinách základů ekonomie, v momentu, kdy by si měli začít osvojovat ekonomický způsob uvažování, který není pro mnohé zdaleka intuitivní. Smith byl jedním z jeho nejdůležitějších průkopníků.
Dnešní moderní ekonomové mohou nabývat dojmu, že Smith je relikt, jakási fosilie v muzeální vitríně. Že jeho učení je přežité a nemá cenu se jím zabývat. Kdo by se přeci zabýval Smithem v době složitých matematických makro-modelů… Opak je ale pravdou. Tak jako v jiných oborech a oblastech života i v ekonomii jsou základy důležité. Jejich eroze nebo vědomé podkopávání hrozí tím, že vše co na nich bylo vystavěno, se zhroutí. Mnozí dnes intenzivně cítíme, že tlak na základy ekonomické racionality je neustále zvyšován.
Adam Smith by jako průkopník svobody, trhu a konkurence žasl nad tím, jak daleko se svět řídící se principy, jež popsal, dostal, jak velké je ono „bohatství národů“. Zároveň by ale nechápal, že my nechápeme, co nás do tohoto stavu za ta tři století – v lidských dějinách mžik – dostalo. I když možná by to chápal, potýkal se ostatně ve své době se stejným typem myšlení.
Filip Šebesta
Newsletter 6/2023 si můžete stáhnout a přečíst v záložce Newslettery zde.