Editorial
Rok 2022 končí. Nebyl zdaleka jednoduchý. Byl to rok vysoké inflace, rok „covidově“ vysokých rozpočtových schodků, i když naštěstí již bez covidu a lockdownů, rok eskalace energetických problémů a pochopitelně rok, kdy se do Evropy vrátila válka velkého rozsahu. Královna Alžběta II., která zemřela na počátku září, označila rok 1992, kdy ztroskotala manželství jejich dětí a vyhořel oblíbený hrad Windsor, za „annus horribilis“. Kdybychom věděli, že všechny vyjmenované problémy odejdou či odezní společně s končícím rokem, mohli bychom tak bez výčitek nazvat i tento a doufat, že příští bude lepší. Toho, co by nasvědčovalo, že půjde o rok klidný, harmonický a plný prosperity, ale moc není. Nejde o zbytečný pesimismus, ale spíše o realistické čtení nastoupených trendů. U řady z nich je bohužel docela velký potenciál ke zhoršení a některé se ještě ani pořádně neprojevily. Asi proto uděláme lépe, když na odcházející stejně jako na ten nastávající rok budeme hledět realisticky, se střízlivými očekáváními a bez zbytečných iluzí.
V posledním letošním Newsletteru naleznete na úvod komentář prezidenta bývalého o prezidentských volbách nastávajících, z „trochu jiného úhlu“. Na dalších stránkách si v anketě „Kniha roku“, avizované na tomto místě v minulém čísle, můžete přečíst a třeba se nechat inspirovat tím, co v roce 2022 četly námi oslovené osobnosti. V závěru vydání pak zbyl prostor ještě pro dva krátké komentáře – o válce na Ukrajině a cenových stropech pro ruskou ropu a o nesebevědomém přejímání cizích adventních tradic.
Hezké Vánoce a úspěšný vstup do nového roku!
Filip Šebesta
