Dnes uplynuly čtyři roky ode dne, kdy skončilo desetileté funkční období druhého prezidenta samostatné České republiky Václava Klause. S kapkou nostalgie si dnes v IVK připomněli ten den hlavně ti, kteří s Václavem Klausem na Hradě léta byli a toho dne se dívali o půlnoci na spouštění prezidentské standarty, což byl pro ně většinou i poslední den v prezidentské kanceláři.

Většině z nás se nezdá, že už od té doby uplynuly čtyři roky, že čas letí tak rychle. Čtyři roky už je z druhé strany docela dlouhá doba, aby člověk získal odstup od této nedávné minulosti. Možná už opadly vášně a emoce nad střety a konflikty tehdejší doby, nebo by alespoň měly. A možná už pomalu přichází čas se onu klausovskou dekádu pokusit objektivně hodnotit. Je totiž s čím srovnávat, tehdy i dnes – v Evropě, v naší zemi i na Hradě.

Tento den byl ale také předvečerem rozjezdu Institutu Václava Klause, kam bývalý prezident republiky hned následujícího dne přišel a začal odtud působit. I v životech nás, jeho kolegů a spolupracovníků, začala nová etapa a jsme rádi, že se z IVK podařilo vytvořit viditelnou a především slyšitelnou součást našeho veřejného prostoru a dobrou platformu, která Václavu Klausovi pomáhá v jeho veřejných aktivitách u nás i ve světě. 7. březen je pro nás v IVK zkrátka významný den.

Jiří Weigl