Velkolepé oslavy kulatého výročí císaře a krále Karla IV, které v posledních dnech zaplavily veřejný prostor, ukazují, jaký význam dnes získávají pro naši veřejnost osobnosti a události spjaté s tradicemi české státnosti a její samotné symboly. Karel IV., jeho doba a jeho nejvýznamnější činy k nim vždy patřily. A vůbec nejde o to, že historický Karel IV. jako středověký monarcha se asi nepovažoval ani za Čecha, ani za Němce či Francouze a už vůbec ne za Evropana, jak se ho dnes pokoušejí líčit někteří eurofanatici. V paměti generací obyvatel naší země zůstal proto, že usiloval o její povznesení a posílení doma i v Evropě. I svého císařského titulu využil k posílení významu a váhy českého státu v Říši, nikoliv k posílení Říše na úkor suverenity českého státu.

Je smutné, že dnes sledujeme proces přesně opačný – budování nové evropské říše na úkor českého státu a na rozdíl od dob Karlových ti, kteří u nás vládnou, tomu usilovně napomáhají. Jedno však mají jisté – po sedmi stech letech si na ně u nás zcela jistě nevzpomene nikdo.

Jiří Weigl