Po Paříži, Bruselu, Nice a Mnichově přišel další teroristický útok: v Berlíně. Odpudivý čin byl současnými polickými elitami odsouzen neméně odpudivě, nicméně očekávaně.

Hollande, Juncker, Tusk i Gauck jsou „šokováni“ – jako vždy předtím, jsou „v duchu s pozůstalými obětí“ – jako vždycky předtím, „modlí se za nevinné“ – jako vždy předtím, „vyzývají k solidaritě, k semknutí se kolem západních hodnot a k vůli nenechat si vnutit duch násilí“ – jako vždycky předtím. Kancléřka Merkelová však tentokrát šla o krok dál a prohlásila: “Milióny lidí včetně mne se ptají, jak je možné, že na vánočních trzích, které jsou oslavou života, dojde k vraždě? Na tuhle otázku odpověď nemám.”

Ale právě německá kancléřka by na podobné otázky odpovědi mít měla. Vždyť to byla právě ona, kdo naplno otevřel dveře migrační invazi z islámských zemí do Evropy. Byla to Merkelová, kdo všechny ty, kteří před důsledky její politiky varovali, důsledně nazývala xenofoby, krajně pravicovými populisty či sobci bez ochoty pomoci lidem v nouzi. Je neomluvitelné a slabošské, když na teroristické činy „nemá odpověď“. Je nepřijatelné, aby tvrdé kritice odmítala podrobit především sebe samotnou.

Budoucí americký prezident Donald Trump k berlínskému útoku prohlásil: „Civilizovaný svět musí změnit své myšlení.“ Merkelová a současné evropské politické elity ale změny myšlení evidentně schopni nejsou – stejně by jim takovou změnu už málokdo věřil.

Je tedy na občanech evropských zemí, aby v budoucím roce našli odvahu zvolit si nové politiky, kteří onou „změnou myšlení“ budou. Příležitostí k tomu bude v roce 2017 hned několik: v Nizozemí, ve Francii a především v Německu.

Bylo by to i v našem zájmu.

Ivo Strejček