08/02/2017
Rozhovory
Pokračování rozhovoru Václava Klause pro Parlamentní listy (2. část)
o prezidentských volbách a dnešní Sobotkově vládě


Pane prezidente, v předchozí části rozhovoru jsme mluvili o novém prezidentovi USA. Volby, v nichž budou lidé vybírat hlavu státu, se blíží i v České republice. Vy jste mi v rozhovoru před rokem řekl, že pokud bude kandidovat Miloš Zeman, vy do toho nepůjdete. Trvá tento váš názor?

Určitě, není na tom co měnit. Vidím svou roli někde jinde než v pokusu vstoupit podruhé do téže řeky. A ona už to ani není tatáž řeka.

Miloš Zeman za pár týdnů oznámí, zda bude kandidovat podruhé. Myslíte, že bude chtít usilovat o druhý mandát? Znáte ho už dlouhou dobu.

Znám ho, ale on je schopen také nečekaných rozhodnutí. Jeho rozhodnutí skončit po jednom volebním období v roli předsedy vlády (1998–2002) bylo pro mnohé překvapivým vyklizením pozic. Že toho, myslím, následně litoval a věděl, že nezvolil dobře ohledně svého následníka pana Špidly, to je také jasná věc. Jestli je toto pro něho určitým mementem, nemohu říci.

Na počátku jeho prezidentského období jsem od Miloše Zemana slyšel výroky, které naznačovaly, že jedno období mu stačí. Nicméně pak se mu podle mě v prezidentování více a více zalíbilo a zdálo se mi dlouhou dobu, že je pokus o jeho druhé volební období v podstatě samozřejmostí. Nevím, jak bude vyhodnocovat schůzky s poradci, nakolik jsou autenticky upřímné atd. Skoro bych se ale odvážil říci, že kdyby byl rozhodnut nekandidovat, zdůrazňuji kdyby, neorganizoval by veřejně známé schůzky se svými spolupracovníky na toto téma.

Vy sám byste si přál, aby znovu kandidoval?

Vidím naši zemi jako velmi politicky rozpolcenou a nevidím výrazné a smysluplné osobnosti, které by mohly vstoupit do souboje o Hrad. Vidím-li třeba pana Horáčka na straně jedné a pana Škromacha na straně druhé, zdá se mi absurdní, aby tito lidé usilovali o prezidentský úřad. To by byla skutečná degradace úřadu hlavy státu. V tomto smyslu bych se já smířil se Zemanovým druhým volebním obdobím.

Vidíte někoho, a teď nemyslím jen mezi těmi, kteří už svůj záměr kandidovat oznámili, kdo by mohl být Miloši Zemanovi rovnocenným soupeřem? Někoho, kdo by se mu byl schopen postavit?

Nevím, opravdu nevím. A není mojí úlohou, abych zmiňoval nějaká jména. To by pro ty lidi možná bylo negativní, takže opravdu nebudu jmenovat.

Neuděláte výjimku ani v případě strany, kterou jste zakládal, tedy ODS? Nevidíte tam osobnost, která by byla schopna naplnit vaši představu o osobě prezidenta?

Myslím, že pořád je tady Přemysl Sobotka, který už jednou o zvolení usiloval, ale doufám, že on už se do toho nepustí. Ne, nevidím. ODS nemá sílu a politické strany nemají sílu, což je tragédie přímé volby. Vím od jednoho špičkového předsedy politické strany, který mi řekl: „Bezvadný, přímá volba ze mě smývá povinnost, abych vygeneroval nějakého kandidáta a má strana ho definitivně a se vší silou prosazovala. On by prohrál a bylo by to interpretováno jako moje prohra, že já coby předseda jsem přišel se špatným kandidátem. V tomto smyslu je přímá volba bezvadná, ať si spálí prsty, kdo si je chce pálit sám,“ povídal mi. Takový je názor většiny představitelů zaběhlých větších politických stran. A říkám stran, nikoli straniček, protože ty by se naopak se svým kandidátem mohly dostat ve známost.

A je podle vás v současné době ODS strana, nebo už jen stranička?

Strana. ODS je samozřejmě strana, a proto se bude chovat podle toho zákona, který jsem v předešlé odpovědi formuloval. Protože se ODS zachová jako strana, nebude určitě nikoho navrhovat, aby se neblamovala.

Nemám velkou ambici k takovému hodnocení. Tato vláda nic mimořádného neudělala. Je v terminologii ekonomie, kdy dělíme tahy či kroky na investiční a provozní, a ona je provozní vládou. Je to udržovací vláda, která dělá maličké věci, což neznamená, že tisíc malých zel nemůže vytvořit obří velké zlo. Sobotkova vláda dělá většinu věcí v negativním smyslu a zatím to systém úplně výrazným způsobem nezlomilo. Nemám, co velkého bych nalezl a bylo možné to současné vládě připsat. Prostě je to udržovací vláda.

Vláda ale říká, že zajistila ekonomický růst, snižuje nezaměstnanost, zvyšuje minimální mzdu a životní úroveň a v loňském roce hospodařila s nejlepším státním rozpočtem v historii.

Zaprvé ekonomický růst nevytvořila v žádném případě tato vláda. Dlouho jsme se potáceli nad propastí a po krizi 2008–2009 nám vygenerování aspoň nějakého ekonomického růstu trvalo nejdéle. Naše období 2010–2013 bylo v evropském kontextu ve věci růstu podprůměrné, ale bylo už jasné, že naskakují procesy, které růst spustí. Právě v tu chvíli nastoupila Sobotkova vláda, s níž ale nemá růst absolutně žádnou souvislost. S tím pochopitelně souvisí i míra nezaměstnanosti.

Zadruhé, že vláda zvyšuje minimální mzdu? Minimální mzda je omyl, chyba a sociální dávky se mají eventuálně dávat jiným způsobem, když už se mají dávat. Nikoli formou minimální mzdy, která vytlačuje nejchudší a nejméně kvalifikovanou pracovní sílu z možnosti nalezení zaměstnání. Je to hloupost. Ano, někdo řekne, že koncept minimální mzdy vznikl za mé vlády. Dlouho jsem se tomu bránil a neměl jsem už politickou sílu, abych to tehdy vyloučil. Proto se mi zdálo podstatné, že pohyb minimální mzdy určuje vláda, a já jsem řekl: dobře, zaveďme to, ale moje vláda nikdy nezpůsobí, aby ta mzda vzrostla do jakkoli nebezpečné úrovně. Proto jsme ji drželi skutečně strašně nízko, čímž pádem to nehrálo žádnou velkou ekonomickou roli. Ale Sobotkova vláda ji zvyšuje každý rok a už zase soudružka Marksová chce, aby se zvýšila znovu. Tohle je útok na ekonomickou podstatu naší země.

A pokud jde o přebytek státního rozpočtu?

No, to je k vážné debatě. Jednak si vláda na předchozí rok sestavila hloupý rozpočet. Vytvořili si deficitní rozpočet, jen aby se sychrovali. Měřítkem není, o kolik se výsledek rozpočtu odchýlil od plánovaného rozpočtu, ten plánovaný se mi zdál naprosto špatný. Druhou úvahou je, že přebytek rozpočtu je přece jen vyšší, než kdokoli očekával. K tomu dvě poznámky. Zaprvé jde o výraz toho, že vláda neumí investovat a vydávat smysluplně peníze. Nepodařilo se jí udělat celou řadu infrastrukturních investic, a proto peníze zůstaly ležet ladem. Tleskat za to, že vláda nepostavila další dálnici, není možné. Kabinet neumí peníze zužitkovat.

Druhá věc. Teď se vláda chválí za přebytek. Ale podívejte, rozpočet v principu nemá být přebytkový, má být vyrovnaný, to je normální fenomén. To, že vláda má přebytek rozpočtu, znamená, že naši občané ztrácejí své peníze a oni nemají přebytky svých rozpočtů. Tentokrát není sebemenší důvod pro přebytkový státní rozpočet. Všechny grafy teď ukazovaly, že přebytkové rozpočty byly za mých vlád, na počátku 90. let. Ano, tam bylo základním cílem nedopustit posttransformační vysokou inflaci, nebo dokonce hyperinflaci, která vznikla ve všech dalších postkomunistických zemích s výjimkou České republiky.

Naším cílem bylo udržet hodnotu české koruny v přijatelné mezi a my jsme také jediná země, která nevyměnila peníze. Byli jsme jediná země, kde se neměnily peníze, nevím, zda si to ještě někdo pamatuje. Ve všech dalších zemích se peníze měnily a škrtaly se nuly. V Polsku třeba dvě nuly, tři nuly v jiných. A my jsme nic takového neudělali a náš přebytkový rozpočet byl záměrným kalkulem, aby u nás nevznikla vysoká inflace. Dnes žijeme ve světě obav z deflace, takže důvod k velkému přebytkovému rozpočtu je dětinský a není možné to obhajovat.

Vláda také zavedla EET a nyní prosadila jednu z nejpřísnějších variant omezení kouření, jaké v Evropě platí. Od konce května tak začne platit úplný zákaz kouření v restauracích, barech atd. Vy jste koncem prosince 2015 na konferenci Antiekonomická hospodářská politika dneška právě v reakci na tyto návrhy prohlásil, že pokud to vejde v platnost, začnete na protest coby celoživotní nekuřák kouřit. Mínil jste to vážně?

Ano i ne. Podívejte, mluvíme o vážných věcech. Tedy aspoň předpokládám. Že tato vláda prosadila zoufale absurdní protikuřácký zákon, který je jakoby politicky korektní věcí současnosti, o tom přece nemá smysl jako o způsobu vládnutí, o vážných rozhodnutích vlády, mluvit. Takhle bych o tom nediskutoval, já bych mluvil o vážných systémových věcech, které udělala, respektive neudělala tato vláda. Protikuřácký zákon je zbytečný extrém, kterému nerozumím, a myslím, že jde o hloupost. Já jsem celoživotní nekuřák, jsem poslední, kdo by obhajoval kouření. Ale jsem první, kdo obhajuje svobodu lidského rozhodování a svobodu, jestli smí někdo někde kouřit.

Takže nenajdete díky protestu zálibu v tabáku?

Já doufám, že ne. To ne. Až to zakážou všude, až ani doma si nebude moct člověk zapálit, tak snad v tu chvíli začnu já chodit po ulicích a kouřit. Někdo mi tuhle přinesl jako dáreček z ciziny tři velké doutníky a říkal mi: Vy teď začnete kouřit, tak tady máte to nejlepší. Ne, to je forma, kterou jsem vyjádřil svůj nesouhlas.

Značně mediálně živo je nyní kolem Andreje Babiše. Jde o údajné nepřiznané příjmy či nesoulad, což první vicepremiér odmítá a viní novináře z rozpoutávání antikampaně. Vnímáte tyto věci, nebo to jde zcela mimo vás?

Skutečně neanalyzuji Babišovy příjmy a výdaje a rozpor mezi nimi. To nechávám investigativním novinářům, které to baví. Nemám k tomu žádný komentář. Nepočítám, jestli měl za 15 let ty nebo ony příjmy a kolik toho uvedl v daňových přiznáních. Nevím, opravdu o tom nic nevím, nic a není to svět mého zájmu.

Kontroverzním tématem je i nově zřízený útvar na ministerstvu vnitra, který má vyvracet dezinformace a propagandu. Rozděluje to politiky, novináře a společnost na dva tábory. Jedni tvrdí, že čelíme hybridním hrobám a musíme se bránit, druzí varují, že to může sklouznout k cenzuře. Na čí stranu se řadíte?

Zaprvé nesouhlasím s vaší tezí, že to rozdělilo zemi nebo národ. Tato hrůzná a ničím neobhajitelná myšlenka rozdělila naši zemi málo. Vztekají se jenom někteří novináři a mám obavu, že drtivá většina lidí, a těch se to týká, to vůbec nevzala na vědomí.

Ano, je to absurdní pokus o orwellovské ministerstvo pravdy a hříčka s hybridními hrozbami se mi zdá legrační. Slovu hybridní sice moc nerozumím, ale když ho všichni používáte, budu ho používat také. Úvahy o tom, že Rusové chtěli ovlivnit americké volby, to je dětinství. Že chce někdo krást Zaorálkovy e-maily, to se mi zdá legrační atd. To centrum je skutečná hrozba svobodě, a kdo pořád nemá představu, o co jde, ať si toho Orwella přečte. Nebo znovu přečte. Máme tu již generace, které nemají z komunismu autentickou zkušenost a nevědí, co my jsme tehdy prožívali.

Než jsme zahájili rozhovor, četl jsem asi 15 e-mailů, které mi ráno přišly, a fascinovala mě pozvánka, abych přijel do Barcelony přednést přednášku o budování státu, což není poprvé, kdy chce někdo slyšet o budování České republiky. Vždycky je zklamávám, když jim říkám, že jsem neměl zájem na dělení Československa, ale musel jsem to zařídit, když si to Slováci přáli. Proto mě ale opakovaně zvou různí vlámští, katalánští a další politici. Ale proč to říkám. Zaujalo mě v tom dopisu, že mě zvou do Centra pro studium problémů současnosti, a to centrum je zřizováno úřadem, který se jmenuje ministry of transparency, takže v Katalánsku, jak jsem z dopisu pochopil, mají ministerstvo transparentnosti. To se mi zdá už opravdu blízké Orwellovu ministerstvu pravdy. Když jsme to dříve čítávali, zdálo se mi to jako úžasná nadsázka, geniální dílo Orwella. A dnes to začíná být víc a víc realitou.

Žijeme v šíleném světě, kde si na transparentnost hrají nejrůznější NGO (neziskové nevládní organizace, pozn. red.) financované panem Sorosem a dalšími podobnými mecenáši. Ale že by se to stalo součástí vlády a zakořenilo do vládních struktur? V tom mě Katalánsko zklamalo.

Vraťme se ještě k tomu českému „ministerstvu pravdy“. V čem vidíte největší hrozbu tohoto útvaru? Oni říkají, že nic cenzurovat nebudou, že nebudou nic mazat, vypínat atd., ale jen budou říkat, co je a není pravda.

Tak svět nefunguje. Svět vytváří nepřetržitě informace, je tu nějaká nabídka informací a je z druhé strany poptávka po informacích. Každý z nás si informace vyhledává, vybírá, přebírá a používáme na to svůj vlastní rozum. Že by začal existovat speciální orgán, který by říkal „tyto informace jsou špatné“, to už se vracíme k systému, který se svobodou a demokracií nemá nic společného.

Nedovedu si představit, co by to bylo za nadlidi, kteří by mohli v tomto centru pracovat, jaké by měli nadinformace, jiné, než máte vy a já, a jak by nám mohli říkat, že tohle je špatně a tamto je dobře. Přece vy čtete každý den noviny nebo své servery, a když tam vidíte něco, co nesedí, řeknete si, že je to blbost, a jdete dál. Takový svět, kde nám bude říkat někdo jiný, že něco je hloupost a něco ne, si opravdu nepřejeme.

Říkáte, že normální člověk pozná, že nějaká zpráva obsahuje pitomosti. Obhájci nově vzniklého centra ovšem naznačovali, že ne všichni lidé jsou natolik chytří, aby to poznali. Proto tady musí být autorita či orgán, který jim to vysvětlí…

To už je vytvoření nedemokratického systému, který dělí lidi na chytré a nechytré, navíc ví, kdo je a není chytrý, sám se považuje za chytrého atd. Ne, je to pořád točení se ve stejném kruhu, který se svobodou a demokracií nemá vůbec, ale vůbec nic společného.

Radim Panenka, publikováno na serveru Parlamentnilisty.cz dne 8. února 2017.


39
Marie Terezie - 300 let od narození
koupit
Vaše položka
byla přidána do košíku.
pokračovat v nákupu
přejít do košíku

38
Česko-německá deklarace - dvacet let poté
koupit
Vaše položka
byla přidána do košíku.
pokračovat v nákupu
přejít do košíku

37
Kamil a Stanislava Janáčkovi: Ekonomický úpadek Evropy
koupit
Vaše položka
byla přidána do košíku.
pokračovat v nákupu
přejít do košíku