Brexit měl podle značné části médií a sympatizantů setrvání Británie v EU znamenat neodvratitelný kolaps britské ekonomiky, v lepším případě její výrazný pokles. Dnes zveřejněná data britského statistického úřadu však nic takového nepotvrzují.

Britská ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku (za období červenec až srpen, tedy za období po referendu o brexitu) oproti druhému čtvrtletí 2016 rostla o +0,5 %, meziročně oproti 3. čtvrtletí minulého roku o +2,3 %. Meziroční růst je větší než růst za poslední čtyři čtvrtletí a dynamiky britské ekonomiky zhruba odpovídá průměru za poslední tři roky. Od ledna 2013 byl průměrný mezičtvrtletní růst HDP 0,6 %, průměrný meziroční růst 2,3 %.

K tomu ještě přidejme rekordní úroveň míry zaměstnanosti za celou dobu jejího měření (míra zaměstnanosti v červenci, ze kdy jsou poslední data, dosáhla 74,5 %), nízkou a nadále klesající míru nezaměstnanosti (aktuálně 4,9 %), rekordní maloobchodní tržby (meziroční objem tržeb vzrostl v září 2016 oproti září 2015 o 4,1 %) a rovněž pokračující britský export zboží a služeb (i díky oslabení libry čímž se britské zboží stává více konkurenceschopné). Kolaps britské ekonomiky se nekoná, jak jsme o tom ostatně psali s kolegou Šebestou hned po vyhlášení výsledků referenda o Brexitu.

To, co může ohrozit stabilitu a růst britské ekonomiky v nadcházejících měsících, může být však EU se svou snahou potrestat Brity za hlasování a omezovat vstup britských producentů na evropský trh. Neměli bychom však zapomínat, že takovým opatřením EU trestá i nás. Zahraniční obchod, jak tvrdí ekonomie již od svého počátku, přináší totiž výhody oběma směňujícím.

Martin Slaný