Vážený pane,
děkuji za Váš lednový email. Závěr ledna jsme na naše setkání už zmeškali a v únoru budu v téže době v Kodani. Nevím, jestli Vám mohu v něčem pomoci. Myslím, že Ota Šik je v současnosti už „mrtvé téma“, je škoda se tím zabývat.
Byl to odvážný politický projekt, pokus racionalizovat socialistickou (dnes se říká komunistickou) ekonomiku, ale nic už se k tomu dodat nedá. Prof. Šik byl ředitelem Ekonomického ústavu ČSAV, kde jsem od roku 1964 pracoval. Nebyl ekonomem v dnešním slova smyslu, standardní „economics“ ho v podstatě nezajímala. Byl marxistickým politickým ekonomem a argumenty pro zavedení prvků trhu do centrálně plánované a státem dominantně vlastněné ekonomiky hledal v Marxovi a – což bylo velmi cenné – ve zdravém rozumu. Ve skupině reformních ekonomů, která byla o jednu až jednu a půl generace starší než já, byl hlavní politickou silou a komunikátorem s vedením Komunistické strany Československa, jednotlivými detaily oné známé ekonomické reformy se příliš nezabýval. To dělali jiní lidé z jeho týmu. On byl členem ÚV KSČ a později místopředsedou vlády. Moje generace samozřejmě tuto reformu velmi podporovala a viděla v ní určitou naději, ale současně studovala vážnou ekonomii a věděla, že takto reformovaná ekonomika nemůže efektivně fungovat. Není možné usilovat o tzv. třetí cestu. To jsme říkali nahlas, nejen ve vnitřních debatách v EÚ ČSAV, ale i ve veřejných debatách a publikacích. On to moc rád neslyšel, ale naše názory umožňoval.

Když odešel do Švýcarska (kam ve stejné chvíli odešla moje sestra a žije tam dodnes), do „Vašeho“ St. Gallenu, neměl co reformovat a stal se živým hlasatelem oněch třetích cest. Západní Evropa, která kapitalismus stejně moc nechtěla, jeho názory v 70. letech docela ráda slyšela a to mu umožňovalo docela dobrý život - měl své publikum.

V prosinci 1989 mne navštívil doma, v miniaturním bytě na proseckém sídlišti, a hledal možnost nějakého angažmá v polistopadové éře. Musím se přiznat, že přijal mou velmi tvrdou odpověď, že už jsme za těch 20 let úplně jinde a že nechceme budovat žádnou třetí cestu, ani socialismus s lidskou tváří, ale normální kapitalismus. Já jsem velmi ocenil, že on byl jeden z mála, který ač možná ne plně souhlasil s tím, co jsme na počátku 90. let dělali, nejezdil z ciziny a neříkal nám, že jsme všichni hloupí a že jsme to měli dělat úplně jinak. To dělali a dělají dodnes někteří jiní páni profesoři.

Ekonomický ústav ČSAV, který řídil v průběhu 60. let, byl zcela mimořádným demokraticky vedeným pracovištěm, kde lidé jako já mohli objevit skutečnou ekonomii, sami se ji naučit (žádné pány profesory jsme neměli a ani mít nemohli) a navíc jsme dostali šanci nejen běžně studovat západní ekonomickou literaturu, ale i na západ na studijní pobyty jezdit. To byla pro nás úžasná šance a on tuto šanci vytvářel.

Mám pocit, že bych Vám toho v osobním rozhovoru moc dalšího neřekl, doufám, že Vám tyto mé poznámky alespoň určitý náznak mého pohledu na Prof. Šika, daly. Snad Vám k něčemu budou.

Se srdečným pozdravem

Václav Klaus