07/09/2016
Analytické komentáře
Martin Slaný: Opravdu máme u nás nepřirozeně levnou práci?
Analytický komentář IVK č. 34


Oživení české ekonomiky v posledních dvou letech akcelerovalo i požadavky našich odborů. Ty na dnešek svolaly manifestační mítink v rámci své aktivity nazvané Konec levné práce. Odboráři se snaží přesvědčit veřejnost, že čeští zaměstnanci patří neoprávněně mezi nejhůře placené v rámci celé EU a že za tíženým růstem mezd v posledních dvou letech stojí právě jejich práce. Ani jedno z toho není pravdou.

Odbory v prvním bodě své argumentace často začínají porovnáním nákladů práce. Náklady práce sestávající se z mezd a platů a nemzdových nákladů (sociální příspěvky zaměstnavatelů, které jsou u nás významné, plus daně mínus dotace) jsou v ČR osmé nejnižší mezi všemi zeměmi EU-28. Podle Eurostatu dosahují za rok 2015 výše 9,9 euro na hodinu, zatímco průměr v celé EU činí 25 euro a např. v Německu to je 32 euro. Neboli, české mzdy, resp. mzdové náklady jsou jen na 40 % evropského průměru a na 30 % Německa. To dle odborů dává dostatečný prostoru pro zvyšování mezd a je to prý jen sobeckost a hamounství podnikatelů, které musí překonat až odborářský mzdový nátlak. Srovnání mezd, byť v přepočtu na společnou měnu, je však bez vztahu k ekonomickým parametrům země irelevantní. Korekcí o tzv. paritu kupní síly se náklady práce dostávají již přibližně na 60 % unijního průměru a zhruba na 50 % německých mezd. Rozdíl zůstává. Je způsoben odlišnou produktivitou práce. Upravíme-li data rovněž o produktivitu práce, která je u nás oproti unijnímu průměru menší o třetinu a oproti Německu poloviční, jsou rozdíly ve mzdách téměř smazány. Mzdy v České republice s ohledem na vyspělost naší země a produktivitu práce nikterak nepřirozeně nevybočují.

O růst mezd v posledních dvou letech se nezasloužily ani tak vyjednávací schopnosti odborů, jako opět růst produktivity práce. Základní ekonomickou zákonitostí je, že se dlouhodobě reálné mzdy (tj. mzdy očištěné o vliv inflace, beroucí v úvahu jejich skutečnou kupní sílu) vyvíjejí v souladu s produktivitou práce. Na datech české ekonomiky je to více než zřetelné. Následující graf ukazuje vývoj průměrných reálných mezd a produktivity práce (definované zde jako hrubá přidaná hodnota ve stálých cenách na odpracovanou hodinu) za posledních dvacet let. Před krizí v letech 2002-2007, v době vrcholného růstu naší ekonomiky, rostla produktivita práce v průměru o 4,3 % a téměř totožným tempem o 4,4 % rostly i reálné mzdy. Po krizi v letech 2008-2013, v době dlouhodobé stagnace naší ekonomiky, se růst produktivity zastavil, průměrný růst byl 0,2 %, čemuž odpovídalo i výrazné zpomalení růstu reálných mezd – ty ve stejném období vzrostly v průměru jen o 0,5 %. S ekonomickým růstem a zrychleným růstem produktivity práce v posledních dvou letech o 1,8 %, resp. 3,3 %, přišel i rychlejší růst reálných mezd o 1,9 % v roce 2014, resp. 3,1 % v loňském roce.

Graf: Vztah produktivity práce a reálných mezd (tempo růstu v %)

 

Zdroj: Databáze ČSÚ, vlastní výpočty.

Sebevědomou aktivitu odborů v posledních letech umožnuje nejen relativně slušný výkon naší ekonomiky, ale též snaha zdůraznit svou vlastní důležitost a nepostradatelnost, jelikož reálný význam odborů se v ekonomice dlouhodobě snižuje. Počet odborově sdružených zaměstnanců i jejich podíl k celkovému počtu zaměstnanců od vzniku ČR výrazně klesá (což je ostatně trend ve všech evropských zemích). Podíl odborově sdružených k celkovému počtu zaměstnanců dosahuje kolem 12 %, ještě před deseti lety to byla ale téměř čtvrtina, v roce 1995 pak více než 43 %.

Není to přání a aktivita odborů, ale výkonnost české ekonomiky a růst produktivity práce, které determinují růst mezd. Zvrátit ekonomickou logiku nemůže ani sebehlasitější akce odborářů. 

Martin Slaný, 7. září 2016


71
Pane prezidente 2: Xaver se ptá a Václav Klaus odpovídá
koupit
Vaše položka
byla přidána do košíku.
pokračovat v nákupu
přejít do košíku

70
Václav Klaus a kol.: Sebedestrukce Západu 2.0 - Pád zrychluje
koupit
Vaše položka
byla přidána do košíku.
pokračovat v nákupu
přejít do košíku

69
Jiří Weigl: Být optimistou je dnes těžké
koupit
Vaše položka
byla přidána do košíku.
pokračovat v nákupu
přejít do košíku