26/01/2017
Ostatní
Hana Lipovská: Skryté dopady zvyšování minimální mzdy


Současná vláda zvýšila během prvních tří let svého funkčního období minimální mzdu hned třikrát. Dvakrát (pro rok 2015 a 2016) vzrostla o 700 Kč, potřetí, k 1. lednu 2017, dokonce o 1 100 Kč. Průměrná mzda během funkčního období Sobotkovy vlády rostla o necelých 6 % z 25 768 Kč na 27 220 Kč. Oproti tomu minimální mzda byla vládními nařízeními – a tedy bez diskuse v Poslanecké sněmovně a Senátu – zvýšena téměř o 30 % z 8 500 Kč na 11 000 Kč. Dlouhodobě pomalejší růst průměrné mzdy ve srovnání se skokovým zvyšováním minimální mzdy (s výjimkou období hospodářské krize) ukazuje obrázek č. 1.

Obrázek 1: Meziroční změna minimální a průměrné mzdy v letech 2001–2017

Po celé sledované období tvořila minimální mzda zhruba 36 % průměrné mzdy. První minimální mzdy za měsíc leden 2017 však ještě nebyly vyplaceny a ministryně Marksová již v rámci hlavních priorit MPSV navrhuje další navýšení, tentokrát nejméně o 500 Kč. Tato politika je v souladu s deklarovanou sociálně-demokratickou orientací vlády. Zůstává v současné post-stranické době jedním z mála bodů, kterými se (prakticky neexistující) pravice od levice ještě odlišuje. Socialisté tradičně nejprve zvýší sociální dávky a následně ve druhém kroku volají po zvýšení minimální mzdy, aby zpětně zvýšili motivaci pracovat. Pravicové strany naopak monotónně opakují, že minimální mzdy zvyšují nezaměstnanost, snižují pružnost trhu práce a poškozují nejchudší a nejméně kvalifikovanou část pracovní síly.

Minimální mzda se přitom v roce 2015 týkala podle šetření IPSV zhruba 115 000 občanů, tedy jen 1 % obyvatel České republiky. Zdálo by se proto, že zvyšování minimální mzdy socialistům slouží pouze k odlišení od ostatních politických stran v předvolebním boji, a to relativně levně - na účet zaměstnavatelů. Růst minimální mzdy však především poskytuje značnou finanční injekci systému veřejného zdravotního pojištění. Mezi plátce zdravotního pojištění totiž kromě zaměstnavatelů, osob samostatně výdělečně činných a státu patří také osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP).

Osobou bez zdanitelných příjmů je například žena v domácnosti, student doktorského studia starší 26 let, absolvent, který ještě nenastoupil do zaměstnání, nebo i člen řeholního řádu. Tyto osoby musejí povinně odvádět měsíční platby do systému veřejného zdravotního pojištění ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu, kterým je právě minimální mzda. Platby osob bez zdanitelných příjmů se přitom jen v případě VZP týkají průměrně 150 000 pojištěnců. Úhrnná data za všech sedm zdravotních pojišťoven nejsou k dispozici, s využitím metodiky používané ministerstvem práce a sociálních věcí však můžeme pracovat alespoň s kvalifikovaným odhadem.[1] Obrázek 2 ukazuje, že celkové příjmy systému veřejného zdravotního pojištění od osob bez zdanitelných příjmů kopírují vývoj výše měsíčních plateb a tedy zvyšování minimální mzdy.

Obrázek 2: Vývoj výše celkových ročních odvodů OBZP vzhledem k průměrné výši měsíčního pojistného

Pokud odhlédneme od kontinuálního růstu počtu osob bez zdanitelných příjmů, pak již jen v důsledku trojnásobného zvýšení minimální mzdy mezi roky 2014 a 2017 došlo k nárůstu příjmu zdravotních pojišťoven zhruba o 995 milionů korun. Jestliže zvýšení minimální mzdy o 700 Kč pomohlo 115 000 zaměstnanců, pak zároveň uškodilo zhruba 270 000 žen v domácnosti, studentů doktorského studia či čerstvých absolventů vstupujících na trh práce. Pro ilustraci: při doktorandském stipendiu 7 500 Kč znamenal trojnásobný nárůst minimální mzdy v letech pokles čistého příjmu studenta z 6 392 Kč na 6 015 Kč měsíčně.[2]

Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, nepřímo potvrzuje, že se jedná o cílený vedlejší efekt zvyšování minimální mzdy. Zpráva argumentuje výrazným nárůstem pojistného osobami bez zdanitelných příjmů, aby ospravedlnila tlak na zvýšení odvodů za šest milionů státních pojištěnců. V roce 2014, před počátkem navyšování minimální mzdy, odváděl stát za státní pojištěnce (tedy především děti, důchodce, ženy na mateřské dovolené či nezaměstnané) zhruba 71 % platby OBZP. Letos tento poměr tvoří jen 62 %.

Obrázek 3: Vývoj výše měsíčních plateb za státní pojištěnce ve srovnání s platbami osob bez zdanitelných příjmů[3]

Provázanost minimální mzdy s platbami pojistného tak mění viditelnou pěst státu v socialistickou neviditelnou ruku, která nepozorovaně přispívá k stále větší redistribuci příjmů i k intenzivnímu tlaku na navyšování vládních výdajů. Jediná minimální mzda tak české ekonomice škodí hned dvakrát.

[1] Tento velmi jednoduchý přístup je založen na výpočtu podílu OBZP na celkovém počtu pojištěnců Všeobecné zdravotní pojišťovny coby největší ze sedmi zdravotních pojišťoven v České republice. Tento podíl v čase plynule rostl ze 1,4 % v roce 2002 na 2,6 % v roce 2015. Hrubý odhad počtu osob bez zdanitelných příjmů následně získáme vynásobením celkového počtu pojištěnců v České republice příslušným podílem v daném roce. Data o počtu OBZP, celkovém počtu pojištěnců VZP i celkovém počtu pojištěnců v České republice byla získána z výročních zpráv VZP za roky 2000–2015 (ostatní zdravotní pojišťovny takto detailní výroční zprávy nepředkládají). Odhady pro roky 2016 a 2017 používají data z roku 2015 (celková výše dopadu zvýšení minimální mzdy je tedy vzhledem k rostoucímu trendu počtu OBZP patrně mírně podhodnocená).

[2] Je příznačné, že tento pokles má být politicky korektně vyrovnán navýšením stipendia (podle posledních proklamací ministryně školství dokonce až na dvojnásobek současného stavu, tedy na 15 000 Kč), a tedy dalším zvyšováním výdajů státního rozpočtu.

[3] Výše pojistného OBZP i státních pojištěnců se v letech 2006, 2013 a v případě státních pojištěnců i 2014 měnila během roku. Pro účely grafu byly vypočítány průměrné výše plateb zohledňující navyšování odvodů.

Hana Lipovská, 26. ledna 2017.


39
Marie Terezie - 300 let od narození
koupit
Vaše položka
byla přidána do košíku.
pokračovat v nákupu
přejít do košíku

38
Česko-německá deklarace - dvacet let poté
koupit
Vaše položka
byla přidána do košíku.
pokračovat v nákupu
přejít do košíku

37
Kamil a Stanislava Janáčkovi: Ekonomický úpadek Evropy
koupit
Vaše položka
byla přidána do košíku.
pokračovat v nákupu
přejít do košíku