Czechinvest vznikl za Vaší vlády. Vy sám osobně jste ale byl spíše skeptický. Proč?

Máte pravdu, že jsem nikdy nebyl příznivcem bobtnání vládní administrativy, zakládání nových úřadů a agentur, zamlžování odpovědnosti ministrů za jim svěřené agendy a znepřehledňování státního rozpočtu v důsledku toho všeho. Proto ani Czechinvest nebyl z mé strany chtěným „dítětem“ a příliš jsem nevěřil v zázračné efekty, které zastánci jeho vzniku slibovali. Tyto zázračné efekty také nikdy nenastaly. Je to zbytečné vydávání peněz daňových poplatníků.

Jak vznik Czechinvestu zpětně hodnotíte? Vidíte nějaká pozitiva či negativa v přístupu vlády k zahraničním investicím?

Nevím, fungování Czechinvestu jsem detailně nesledoval, a proto nejsem schopen říci, zda by naše země byla miláčkem zahraničních investorů i bez existence Czechinvestu, či nikoliv. Možná, že takové byrokratické instituce zahraniční investoři potřebují.

Obecně chci ale říci, že jsem vždy zastával názor, že pro dlouhodobou prosperitu a stabilní vývoj ekonomiky je zásadní existence kapitálu domácího, nikoli zahraničního. Jeho vytvoření jsem se po éře komunismu snažil zajistit. Socialistické vlády dělaly opačnou politiku – šly v prvé řadě na ruku zahraničnímu kapitálu a na domácí firmy se dívaly s podezřením. Dnes naříkají, že jsme zemí montoven a že zisky plynou ve velkém do ciziny. Dnešní situace v naší ekonomice charakterizovaná relativně rychlým růstem a nejnižší nezaměstnaností v Evropě ukazuje, že potřeba lákat za každou cenu další zahraniční investice, dávat jejich investorům štědré pobídky a daňové prázdniny na úkor domácích firem ztratila opodstatnění.  Podporu si zaslouží především české firmy, a to zejména ty, které expandují na zahraniční trhy.

Použito v článku Hospodářských novin Petra Zenknera, 20. září 2017.