V dnešní poště přišel na adresu pana prezidenta následující dotaz, který se, dílčím způsobem, dotýká výsledků německých voleb. Jak dotaz, tak odpověď nabízíme v nezkrácené formě:
Dobrý den,
rád bych se pana prezidenta Klause zeptal, jaký vztah má AfD k tzv. Benešovým dekretům. Zaujal mě status pana europoslance Zahradila, který umístil na sociální síti:
„Všem, kdo jásají nad výsledkem AfD: přečtěte si, prosím, co říkají o Benešových dekretech, restitucích sudetoněmeckého majetku či kompenzacích za něj. To už si nedovolí ani ten Posselt.“
Předem děkuji za reakci a jsem s pozdravem
Jan Koucký
Dobrý den pane Koucký,
jmenuji se Ivo Strejček, jsem členem Správní rady Institutu Václava Klause a jedním ze spolupracovníků Václava Klause. Pan prezident Klaus, poté, co si přečetl Váš mail z 25. září 2017, mě osobně požádal, abych se Vám pokusil na Váš dotaz z Vašeho mailu odpovědět. Rád tak činím.
Jana Zahradila znám osobně velmi dobře - nejpozději od roku 1996. Oba jsme byli od roku 2004 členy Evropského parlamentu za ODS (já v letech 2004 - 2014, on doposud). Vím, že to není Zahradilův ojedinělý kritický názor na AfD. Osobně se domnívám, že jistá míra "rozostření" jeho optiky může být dána faktem, že v Evropském parlamentu spolupracuje v rámci jedné frakce s lidmi, kteří sice AfD v Německu zakládali, posléze se ale oddělili (a zřejmě proto na dnešní AfD nemohou najít nit suchou). To je ovšem moje vlastní spekulace.
Pan prezident Klaus se opakovaně (jako vystupující řečník) zúčastňoval mítinků členů AfD po celém Německu. Ujišťuji Vás, pane Koucký, že téma Benešových dekretů, jejich revize či dokonce zrušení, nikdy nebylo a není žádným nosným politickým tématem této strany. Říkám to velmi rozhodně se znalostí věci. Na dokreslení snad jeden příklad: poslední předvolební mítink na podporu AfD absolvoval Václav Klaus minulou středu v Hanoveru. Jako hlavní řečník mluvil před sálem s mnoha stovkami členů strany. V průběhu diskuse vystoupil jeden (a jediný !) člen AfD s dotazem na Benešovy dekrety. Pan prezident Klaus zásadně, rozhodně a rezolutně jakoukoliv diskusi na toto téma odmítnul. A sál Václavu Klausovi zatleskal. Považujete to za potvrzení či vyvrácení slov Jana Zahradila? Já za naprosté vyvrácení.
Pravidelně jezdíme s manželkou vždy na konci září na krátkou dovolenou do Bavorska. Loni jsme byli v Ramsau u Berchtesgadenu, letos v Bad Reichenhallu. Jak vloni, tak letos byly vývěsní plakátovací plochy polepeny plakáty zvoucími tamní občany na "Dny domova a vlasti", které pořádá Sudetoněmecký krajanský spolek ve spolupráci s CSU. Kromě tradičního folklóru tam vždy vystupuje některý z poslanců či poslankyň CSU z Německého spolkového sněmu (proto nepodceňujme politickou podporu programu Sudeťáků v Německu). Kdyby tedy byl Jan Zahradil objektivní (a z Evropského parlamentu to musí moc dobře vědět), měl by ve stejné větě své reakce na AfD zmínit i dlouholetou a spornou spolupráci CSU a Sudetských Němců (tedy těch, kteří se revize poválečného uspořádání a Benešových dekretů skutečně nevzdali). Nezmínil, protože CSU (i CDU) jsou "politickými přáteli" dnešní ODS.
Tolik, pane Koucký, v mé poněkud obsáhlejší odpovědi. Chápu, že se neptáte nijak se zlou. Zajímá Vás vysvětlení. To Vám nabízím a současně Vás ujišťuji, že postoj Václava Klause k Benešovým dekretům je neměnný: jsou nedílnou součástí našeho právního řádu a o jejich zrušení nemůže být ani řeči.
Dovolte mi, abych popřál Vám i Vašim nejbližším vše dobré.
Ivo Strejček
