09/08/2017
Rozhovory
Ivo Strejček pro Parlamentní listy
Pokud se Kalousek s Bursíkem utopí, politice to prospěje. Babiš bude vítěz.


Předvolební kampaň zpestřil Andrej Babiš, když se oženil s dlouholetou partnerkou Monikou na farmě Čapí hnízdo. A vyrojila se kritika: Farma je postavena ze sporných dotací. Babiš si najednou vzpomněl, že se chce ženit, aby chytil lidi za srdce. Svatba byla nevkusná, jakoby z Ruska, a zpíval na ní Michal David. Svatba byla z nakradených peněz. Co z této kritiky lze považovat za oprávněné?

Svatba pana Babiše mě vůbec nezajímá. Byla a je mi jedno. S Andrejem Babišem a jeho názorem na uspořádání světa se má a musí bojovat na předvolebních mítincích a v Poslanecké sněmovně. Ne na stránkách bulváru.

Lidovci se rozešli se Starosty. Starostové zlákali miliardáře Dědka, který má rád Babiše. Zaorálek objíždí letní festivaly a snaží se urvat hlasy pro ČSSD. TOP 09 se spojila s Bursíkovým LES. V průzkumech však dále vede Babiš. Jak pohlížíte na tyto jevy v české volební kampani? Má někdo šanci předehnat Babiše? A je pro záchranu české demokracie nutné, aby někdo Babiše „zastavil“?

Česká politika asi ztratila své letité zákonitosti, co ale neztratila, jsou stále stejně průzračně čitelní čeští lidovci. Bylo přece od samotného začátku jasné, že jakmile jim pár průzkumů řekne, že to se Starosty nějak neklape, hodí je bez problémů přes palubu. Touha a odhodlání lidovců být vždy ve vládě je konstantou české politiky.

Lubomír Zaorálek bude na rockových festivalech shánět lehkomyslně poztrácené hlasy svých tradičních levicových voličů jen obtížně. A TOP 09? Spojením s Bursíkovým LES naplňují české přísloví „tonoucí se stébla chytá“. Pokud se spolu utopí, české politice to prospěje.

Andreje Babiše do voleb nikdo nepředhoní, on bude vítězem voleb, protože na české politické scéně není žádná formace, která by měla sílu či charisma Babiše zastavit. Čeká nás období, ve kterém se budeme muset babišismem „probrodit“, a pak se uvidí. Bohužel.

Bývalý prezident Václav Klaus tvrdí, že Sobotkova vláda zavlekla naši zemi „do takové hrůzy, že už si nic horšího nedokáže představit“. Je to pravda?

To, že sociální demokraté a lidovci dnes tvrdí, že přichází „Babišova totalita“, a přitom se tváří, že oni jsou těmi posledními Mohykány v boji proti ní, je směšné i smutné zároveň. Kdopak tam s tím Babišem ve vládě a v kamarádské pohodě celá ta předcházející léta pobýval? Premiérem té vlády byl Sobotka, nebo Babiš? Nebyli to náhodou ministři Marksová a Dienstbier, kdo páchali nejrůznější ideová zvěrstva na české veřejnosti? Nebyl to premiér Sobotka, který na evropských radách vždy poslušně ohnul hřbet? Nejsou to socialisté a lidovci, kdo nás chtějí zatáhnout do „tvrdého jádra EU“ a donutit přijmout euro? Já Andreje Babiše a jeho celý tým důrazně odmítám, ale inkluzi ve školství, kariérní řády, soustavné posilování vlády byrokracie a nejrůznější šikanování živnostníků přece rukou svornou a nerozdílnou odsouhlasili socialisté i lidovci. Ano, Václav Klaus má pravdu.

Miloš Zeman čelí rozvíjejícímu se skandálu kolem problematické společnosti, kterou doporučil hradní kancléř Mynář vládě Kyrgyzstánu. Analytik Jakub Janda k tomu na adresu Zemanova okolí uvedl: „Rozumí, že šance prezidenta Zemana vyhrát i s ruskou podporou se s každým dnem snižují, a tak myslí na zadní vrátka.“ Spekulace, či možná spíše přání, že Miloš Zeman není schopen obhájit svůj úřad, sílí. Jsou pro vás opodstatněné? Jaké je podle vás reálné postavení Zemana v české společnosti?

To, co se průběžně děje kolem prezidentské volby, považuji za pěnu dní, kterou nemá moc smyslu komentovat. Souboj naostro odstartuje až po parlamentních volbách na podzim, které skutečně ukážou, jak to v Čechách vypadá. Teprve potom se dotvoří peloton kandidátů, a až jejich síla napoví, jaké budou šance Miloše Zemana. Jeho případné minulé či současné chyby se obnaží pouze tehdy, pokud se mu postaví kandidát stejné politické váhové kategorie. A toho tady zatím já nevidím.

Homosexuálové, lesby a další menšiny pořádají opět festival Prague Pride. Tentokrát však mají na nás, majoritní společnost, požadavek, abychom je nejen „tolerovali“, ale projevili jim „respekt“. Abychom je „respektovali“. Co na to říkáte, jak se postavit jak k těmto menšinám, ale i k jejich aktuálnímu požadavku? Jinak, veřejností stále rezonuje věta Jiřího Čunka, že Prague Pride je „pochod smrti naší civilizace“ a že bychom takové akce neměli podporovat. Souhlasíte?

Já bych ze všeho nejvíce přivítal, kdyby oni začali respektovat, že nejsou většinou ve společnosti, že jsou jejím zlomkem, že většina společnosti nemá povinnost akceptovat jejich „nároky“. Festivaly typu Prague Pride nepovažuji za nevinné události. Jsou to nátlakové akce, jejichž smyslem je navodit ve společnosti atmosféru, že „jejich“ chování je normální, zatímco „my“ jsme nějak divní. Prague Pride je důkazem, kam daleko už zašly homosexualismus, genderismus či feminismus, je důkazem, že starý dobrý svět evropských křesťanských hodnot se kolem nás hroutí a my si naivně myslíme, že se nic neděje.

S touto věcí souvisí i rozhodnutí českého Ústavního soudu, které přiřklo dvojnásobné rodičovství dvěma homosexuálům, kteří využili moderní formu náhradního rodičovství: Oba odevzdali své sperma k oplodnění embrya, které odnosila náhradní matka. Zatímco v USA, kde to celé fyzicky proběhlo, jsou automaticky registrováni jako rodiče; v České republice o tom, že oba budou zapsáni jako „otec a matka“, musel rozhodnout Ústavní soud, prý pouze pro tento konkrétní případ. Kritici to považují za nakročení k tomu, že taková věc bude legalizovaná i u nás. Je to žádoucí? Je homosexuální rodina skutečnou rodinou? Ať už v rámci adopce, nebo tohoto procesu?

To je zcela neuvěřitelné rozhodnutí, které dokazuje ambici Ústavního soudu pod Pavlem Rychetským nadřadit se nad český parlament. Aktivistické judikáty Ústavního soudu lze snad už jen s jistou hořkostí glosovat slovy, že zasedá-li český Ústavní soud, už si nemůžeme být jisti ani tím, kdo je naším tatínkem.

Rodinná politika je politickým tématem, debata o ní musí probíhat v parlamentu mezi zástupci svých voličů. Úvahy nad rolí a postavením rodiny ve společnosti jsou základní povinností demokratické debaty. V hlasování mohou být moje názory poraženy, ale musí se tak stát v prostoru kontrolovaném a ovlivňovaném voliči. Politický aktivismus Ústavního soudu je nepřijatelný, ale co my s tím? Soudci jsou nedotknutelní, neodvolatelní, nikomu se nezodpovídající. Nemá ta dnešní polská vláda nakonec pravdu, když si přeje alespoň trochu napravit tento stav a zvýšit možnost veřejnosti kontrolovat dosud „nedotknutelné“ soudce?

Migrační krize pokračuje unikátním úkazem – jak známo, neziskové organizace „vartují“ u břehů Itálie a buď loví migranty z vody, nebo si je rovnou přebírají od pašeráků. Italská policie s nimi chtěla uzavřít po dobrém dohodu, že bude vstupovat na jejich lodě. Neziskovky, častokrát mezinárodně financované, to odmítly podepsat, protože by potom imigrantů přeplavily méně. Někdejší náčelník české armády Jiří Šedivý jejich činnost označuje za kriminální a vyzývá k zásahu proti nim, ostatně i italská armáda už říká, že jejich lodě prostě vyžene. Zastánci migrace zase tvrdí, že lidé utíkající před válkou, hladem a jinými nepříznivými podmínkami mají právo přijít do Evropy. V Africe čekají miliony. EU nám hrozí soudním řízením, ale imigranti se hrnou do Evropy přes Itálii. Téměř každý den přicházejí zprávy o kriminalitě imigrantů v evropských městech. Co dělat?

Celý váš popis souvislostí s migrační invazí do Evropy vcelku přesně obnažuje základní a principiální omyl všech, kteří soustavně tvrdí, že je třeba „bránit vnější hranici EU“, a vše bude v pořádku. Nebude. V pořádku by to bylo, kdybychom my sami „uvnitř“ EU věděli, proč to máme udělat, co tím bráníme a čemu se tím bráníme.

Invaze migrantů do EU pokračuje úspěšně proto, že jim to Evropa vlastní mírou destrukce demokratické suverenity ve prospěch postdemokratické byrokracie i hloubkou svého hodnotového rozkladu prostě umožňuje. Žádná vnější hranice EU, ke které bychom cítili nějakou emoci, povinnost či loajalitu, neexistuje. Tak jsou definovány a existují pouze hranice národních států. Pouze v jejich rámci tušíme či víme, co máme bránit, co nám předaly generace našich předků, co je pro nás natolik cenné, abychom to bránili, a co si nenecháme vzít. Migrační invaze bude vesele pokračovat, protože uvnitř EU těžce prohrává demokracie s postdemokracií. Cizorodé počínání migrantů na našem kontinentě prochází proto tak snadno, protože Západ prohrává s Postzápadem.

Velkou debatu vzbudila otázka, zda se na koupaliště smějí, nebo nesmějí nosit muslimské plavky, takzvané burkiny. Zastánci tvrdí, že je trapné někomu nařizovat podobu plavek a že ještě před 100 lety jsme se koupali také zahalení. Odpůrci argumentují hygienou, ale zejména tvrzením, že jde o další krůček invaze islámu do našich životů, o zavádění jejich představ o normách…

A to je právě ono. Vy říkáte, že burkiny vyvolaly „velkou debatu“. Já si to nemyslím. Řekl bych, že vyvolaly lehkovážnou, „letně“ povrchní debatu, ne debatu vážnou, hodnotovou. Navíc se obávám, že většina zdejších návštěvníků koupališť bere „burkinářky“ spíše jako raritu a vzhledem k tomu, že u nás panuje obecně velmi liberální přístup k tomu, co vůbec na koupalištích na sobě nosit, řekl bych, že debatovat o symbolické cizorodosti burkin u nás vede spíš ke zlehčování a vtipkování.

Prezident Miloš Zeman podle tvrzení mluvčího Ovčáčka vyzval ministra financí Ivana Pilného k tomu, aby se zamyslel nad přerozdělením 11 miliard korun, které podle jeho tvrzení jdou neziskovým organizacím. Co o tom soudíte? Pomáhají neziskovky naší společnosti?

Výborný nápad, ale asi další hřebíček do Zemanovy politické rakve, který tam se zběsilostí sobě vlastní zatlučou právě ty postižené – ale mediálně tak milované – neziskovky.

Co soudíte o aktivitách George Sorose u nás a ve světě?

Aktivity George Sorose skrze spletitou síť levicových neziskových organizací prosazují zhoubná progresivistická témata, útočí na tradiční rodinu, destruují názor veřejnosti na civilizační hodnotový řád a zřejmě se i různou formou podílejí na změnách politických režimů. Je užitečné projít si Open Society Fund pana Sorose a podívat se, koho a kde platí – i u nás. A pak se podívat, co „jeho“ lidé říkají a dělají. Pan Soros je přesně ten „Postzápad“, který tvrdě protlačuje své vlastní zájmy. „Sorosismus“ je skutečným nebezpečím a je součástí destrukce Západu.

Polsko je popotahováno ze strany EU kvůli reformě justice, kterou uskutečňuje Právo a spravedlnost. Prý je ohrožena demokracie. Je to pravda?

Není. V Polsku dochází k ostrému střetu mezi městským levicovým liberalismem a lidovým konzervativismem. Je to střet, který byl v Polsku přítomen po celá léta, není ničím novým. Když tam vládla Tuskova Občanská platforma, počínala si vůči konzervativcům legislativně podobně „brutálně“. Jen jim to procházelo. Byli „proevropští“, a tak se to Bruselu líbilo. Kaczyński je protibruselský, takže je předem odsouzen k veřejné „evropské“ popravě.

V Polsku není ohrožena demokracie, to je naprostá hloupost. V Polsku jsou vážně ohroženy Tuskovsko-Junckerovské plány, to je tak všechno.

Na stranu Polska se přidal Viktor Orbán, chce blokovat jeho potrestání. Jak hodnotíte politiku Orbána a vidíte budoucnost Visegrádské čtyřky?

Že našli Poláci oporu v Orbánovi, není žádné překvapení a je to dobře. Polské vlády se dnes v EU nezastane kromě Maďarů a amerického prezidenta Trumpa nikdo. Podpořit Poláky nebo Orbána, to chce odvahu. To chce skutečné politické lídrovství, nezávislé uvažování, odvahu k zodpovědnosti. A toho se uvnitř EU zoufale nedostává. A už vůbec ne uvnitř Visegrádské čtyřky. Tu si Německo bude umět dobře udržet na uzdě a vhodnými prostředky ji oslabit nebo rozložit. A pokud nechá Berlín Visegrád „nějak“ existovat, tak jenom proto, aby si jej pěstoval jako demonstraci „názorové rozmanitosti“ uvnitř EU. Pochopitelně „rozmanitosti v mezích přijatelnosti“.

Jak hodnotíte po několika měsících Donalda Trumpa?

Ze zvolení Donalda Trumpa jsem měl velkou radost a po tom půlroce jej stále hodnotím dobře. Moc oceňuji jeho přesvědčení, že „do centra našich životů se musí dostat víra a rodina, ne vláda a byrokracie“. Silné věty, se kterými musel v obamovské Americe zásadně narazit. Jeho „válka“ bude mnohem víc vnitroamerická než mimoamerická. Ukazuje se, že on sám se sice třeba s ruským prezidentem Putinem umí asi domluvit, ale že mu takovou domluvu zakážou v Americe. O názorových „antitrumpovských podržtaškách“ v osobách levicových liberálů v Evropě ani nemluvě. Bude to ještě strašně těžké a vůbec si nejsem jist, že to dobře dopadne.

Lukáš Petřík, publikováno na serveru Parlamentnilisty.cz dne 8. srpna 2017.


38
Česko-německá deklarace - dvacet let poté
koupit
Vaše položka
byla přidána do košíku.
pokračovat v nákupu
přejít do košíku

37
Kamil a Stanislava Janáčkovi: Ekonomický úpadek Evropy
koupit
Vaše položka
byla přidána do košíku.
pokračovat v nákupu
přejít do košíku

36
IVK v roce čtvrtém - výběr textů
koupit
Vaše položka
byla přidána do košíku.
pokračovat v nákupu
přejít do košíku