Vážení čtenáři našich webových stránek,

prvního května letošního roku uplyne dvacet let od vstupu České republiky do Evropské unie. Jediné dosud u nás konané referendum rozhodlo výraznou většinou o přání občanů tento krok uskutečnit. Pro zemi naší geografické polohy, ekonomických vazeb a nikoliv zásadního politického významu ani jiné cesty nebylo.

Česká veřejnost 15 let po pádu komunismu chápala vstup do EU jako potvrzení úspěšné transformace naší společnosti a ekonomiky a jako vyjádření naší opětovné příslušnosti ke společenství normálních vyspělých evropských zemí. S tímto pocitem byla spojena i řada velkých, mnohdy značně naivních očekávání. Dnes, po dvaceti letech, můžeme oprávněně zdůraznit jejich iluzornost a naivitu.

Dnešní EU není dynamickým a výrazně prosperujícím uskupením. Žije z podstaty a v mezinárodním srovnání ztrácí za USA i východní Asií. Dnes již v mnoha ohledech není záchranou a nadějí, ale příčinou nebo součástí problémů, které se před námi vrší.

Tak jak realita měnila a mění vnímání EU a našeho členství v ní, mění se i veřejná diskuse o této problematice. Je skutečným životem možná trochu poučenější, ale určitě výrazně političtější. Evropská unie především po přijetí Lisabonské smlouvy nabrala nejen silně centralistický a unifikační směr, ale stala se otevřeně ideologickou baštou levicového progresivismu hlásající pod záminkou boje s klimatem radikální společenskou přeměnu v členských zemích.

Finanční krize, brexit, masová migrace,  covid, Green Deal a válka na Ukrajině jsou mezníky, které charakterizují stále rozháranější poměry v EU a nejistou budoucnost, která EU a její členské země očekává. To všechno zneklidňuje i české občany, kteří odkládají růžové brýle a hledají pochopení složitých problémů dneška a orientaci v nich.

IVK má v této oblasti jednu unikátní výhodu. Václav Klaus byl zásadní postavou prvního čtvrtstoletí existence České republiky a naši politiku ve vztahu K EU nejenom formuloval a prakticky prováděl, ale také o ní od počátku své politické kariéry intenzívně a pravidelně veřejně diskutoval. Od roku 1993 se můžeme na stránkách tisku, odborných periodik i knih setkávat s jeho texty, které čtenářům přibližují jeho pohled na EU, její směřování, úskalí, problémy a rizika s tím spojená, a také diskutují české zájmy a priority v této oblasti.

Pozorného čtenáře musí zaujmout a překvapit jedinečná stálost a konzistentnost autorových názorů, komplexnost jeho pohledu a také pravdivost jeho textů, kterou třicet let vývoje potvrdilo.

Nedávno se u nás znovu rozhořela veřejná debata o společné evropské měně a výhodách a nevýhodách přijetí eura. Debatuje se tak, jako by bylo téma nastoleno objevně až nyní. Není tomu tak. Nejen o euru, ale i dalších tématech evropské politiky a problémech našeho členství už bylo řečeno snad všechno. Jenom se málo posloucháme a máme slabou paměť.

Ze všech těchto důvodů se IVK rozhodl v měsících březnu a dubnu, do výročí našeho vstupu do EU, počínaje příštím pondělím každý pracovní den publikovat jeden text svého zakladatele Václava Klause a některých dalších autorů IVK na evropské téma a připomenout tak dlouhou historii polemiky, kterou k evropským záležitostem od roku 1993 on a jeho spolupracovníci vedou. Čtenář může posoudit, zda se ve svých pohledech na evropskou integraci a směřování EU do budoucna mýlili, či nikoliv, a získat tak potřebnou orientaci v evropských problémech.

Jiří Weigl, 1. března 2024