Poslední číslo týdeníku Echo 24 si klade otázku, proč se u nás rekordně zdražuje. Myslím, že bychom neměli při hledání příčin zapomenout na neblahý kursový závazek ČNB, který v letech 2013 -2017 umělým oslabováním koruny zaplavil komerční banky likviditou a zahnal depozitní sazby k nule. Komerční banky, především ty velké, dodnes nemají potřebu ve větší míře usilovat o primární depozita občanů a udržují výrazně reálně negativní depozitní úrokové sazby pro veřejnost. V této situaci je efektivita dnešní politiky ČNB orientované na rychlé protiinflační zvyšování úrokových sazeb výrazně snížena, neboť má jen velmi omezený vliv na depozitní úroky komerčních bank.

Ty na politice ČNB královsky vydělávají, ukládat si peníze bezrizikově u centrální banky za vysoké úroky je pro ně daleko výhodnější, než úvěrovat podniky zápolící s nepředvídatelným vývojem například energií. Vysoce záporné reálné úrokové sazby z vkladů jenom stimulují veřejnost utrácet rychle a za každou cenu, dokud jejich peníze nějakou hodnotu mají. Inflační spirála se rozjíždí. V této situaci se zdá, že bez skutečně hluboké a dlouhé recese nebudeme schopni inflaci zkrotit.

Vše je zesilováno mimořádnou neschopností na politické scéně. Mezi tvůrci hospodářské politiky není nikdo, kdo by veřejnosti byl schopen dát důvěru v budoucnost, kdo by byl schopen přesvědčivě vysvětlit svůj plán a přesvědčit o něm občany. Léta vzájemné diskreditace, skandalizace a neschopnosti zbavila širokou veřejnost důvěry v politiku. Bez té se ovšem boj s inflací vyhrát nedá.

Jiří Weigl, 13.6.2022