V nedělním pořadu televize Prima Václav Klaus na otázku o hlavních ohniscích zvýšeného mezinárodního napětí ve světě odpověděl, že je „Ukrajina ponoukána politickými elitami Západu, včetně našich, aby co nejvíce provokovala Rusko a prezidenta Putina. Tam vidím možné ohnisko nebezpečí a myslím, že se Putin ještě chová opatrně a střízlivě a nenaskakuje na každou provokaci“. Ukrajinský velvyslanec v České republice reagoval vzkazem na svém twitterovém účtu otázkou: „Znamená jeho [Václava Klause] vyjádření souhlas s těmi, kdo si myslel, že to v roce 1938 bylo právě Československo, kdo vyprovokoval‚ opatrně a střízlivě‘ uvažujícího Hitlera?“.

Přestože tento jeho výrok získal podporu obvyklých českých politických „putinobijců“ a „sovětologů“ jako Miroslava Kalouska a Jaromíra Štětiny (ten by si raději měl vzpomenout na své nadšené cestopisné výpravy do Sovětského svazu, kde s vorem Matylda sjížděl sibiřské řeky v místech, kam býval přísný zákaz vstupu – Štětina překvapivě povolení získal), my v Institutu Václava Klause útok ukrajinského velvyslance na Václava Klause ostře odmítáme.

Nejprve chceme vyjádřit své přesvědčení, že výroky tohoto typu, ať by přicházely od velvyslance jakékoliv země, považujeme za nemístné. K hájení našich národních zájmů patří i naše právo mít názor na geopolitické dění v okolí České republiky. Sledujeme, že je Ukrajina Západem dlouhodobě zneužívána ke stupňování napětí mezi Západem a Ruskem. Důsledky toho se nás negativně dotýkají, a proto nestojíme na straně těch, kteří k tomu chtějí přispívat.

Náš postoj k Hitlerovi – tehdejší i dnešní – je jasný. Ohledně Ukrajiny tehdy a dnes nám to tak jasné není.  Češi, na rozdíl od Ukrajinců, neměli své, s nacisty kolaborující banderovce, a proto nedovedou pochopit, že jsou dnes na Ukrajině banderovci oslavováni jako národní hrdinové. Pouštět se na kluzký led historických paralel je velmi riskantní. To by si pan velvyslanec měl rozmyslet.