22/10/2018
Polemiky
Piťhovo svatováclavské kázání jako katalyzátor naší doby


Letošní svatováclavské kázání prof. Piťhy sice vyvolalo řadu ostrých reakcí a nepřátelských komentářů, ty však nepřicházely od špiček katolické hierarchie nebo od řadových katolíků. Na prof. Piťhu agresivně útočí aktivisté progresivistické skupiny liberálních demokratů v čele s – jak se v Lidových novinách 13. 10. 2018 podepsal – knězem, teologem, psychologem a sociologem Tomášem Halíkem.[1]

Profesor Petr Piťha je progresivisty Halíkova typu v posledních dnech skandalizován, šikanován a dokonce kriminalizován za to, že si dovolil varovat před zhoubným rozkladem, který naší společnosti hrozí v důsledku útoku na lidskou přirozenost a řád ze strany módních genderových teorií a jejich propagátorů a šiřitelů v západním světě.

Halíkův text je pozoruhodnou snůškou absurdních výroků, které vyžadují odpověď. Není možné nad nimi mávnout rukou. Nejde totiž o jemný teologický spor, kterého se smějí zúčastnit jen povolaní a vyvolení. Jde o zásadní spor o charakter naší doby, našeho místa v ní a naší budoucnosti.

Tomáš Halík považuje kázání Petra Piťhy za „skutečně skandální“ a v klasické metodě plivnutí na člověka a současně umytí si rukou říká, že (nejmenovaní, což je důležité) „právní experti se domnívají, že byla naplněna skutková podstata trestného činu rozšiřování poplašných zpráv.“ (Velmi „křesťansky láskyplně“ k tomu dodává, že to může být způsobeno vysokým věkem P. Piťhy – není náhodou papež František ještě o dva roky starší?) Opravdu bylo Piťhovo kázání „rozšiřováním poplašných zpráv“? Nebylo spíše odvážnou polemikou s propagátory zhoubné genderové teorie a s popírači klasické rodiny? Nebylo varováním před tím, k čemu pokračování dnešních tendencí povede? Tak to čteme my. 

Za téměř pozoruhodný považujeme Halíkův názor, že by se bez radikální modernistické změny církve, bez „Františkovy reformy z církve stala marginální zahořklá sekta“.  To se nám zdá být argumentem politického (navíc extrémně levicového) aktivisty, nikoli věcnou analýzou současného světa a netriviálního postavení církví v něm.

Halíkova teze, že „za druhé republiky odpor části katolíků vůči liberální demokracii… je přivedl do blízkosti fašismu“, je urážkou katolické církve a není opřena o žádná seriózní historická fakta. Nám jde hlavně o výraz „liberální demokracie“. Dnes progresivisticky znějící módní sousloví liberální demokracie před 2. světovou válkou ještě neexistovalo. Toto slovo, popírající standardní koncept demokracie, si novodobá sekta Halíků vymyslela až v poslední době, až po konci studené války.[2] Je to ideologie militantního ekologismu, genderismu, feminismu a homosexualismu. Není ani liberální, ani demokratická. To před 80 lety neexistovalo.

Psycholog a sociolog Halík označuje tvrzení o „neměnné lidské přirozenosti“ za „neudržitelnou ahistorickou koncepci“. Jde tak daleko, že si troufá říci, že zastánci „tradiční rodiny“ prý „zapomínají uvést, který z mnoha modelů rodinného života pokládají za ten tradiční.“ Je pan Halík ještě alespoň tenkou nitkou spojen s katolickou církví? Oddává po celá desetiletí ve svém kostele tradiční páry skládající se z muže a ženy, či nikoli?

Zpochybněním neměnnosti lidské přirozenosti Halík podporuje radikálně feministický program likvidace světa normálních mužů a normálních žen a zničení přirozených vztahů mezi nimi. Katolická církev naopak již dva tisíce let prosazuje koncepci rodiny jako společenství muže, ženy a jejich dětí, které se plně osvědčilo i v novodobé společnosti. Je to kompatibilní?

„Ostudné kázání Petra Piťhy“ prý „odrazuje od křesťanství a pohoršuje mladé a vzdělané lidi“. Nevíme, koho pohoršilo. Přesto je prof. Piťha, který hájí řád a zdravý rozum, zadupáván do země, vysmíván a hanoben, zatímco Tomáš Halík, který se v církevní sutaně odvažuje stavět za takové absurdity, jako že pohlaví člověka je sociální konstrukt (a který se odvažuje otevřeně negovat vše, na čem stála a stojí církev i společnost), se nadutě natřásá ve světle ramp a jen málokdo si troufne jeho odpadlictví pojmenovat. My to odpadlictvím nazýváme. Odpadlictvím od normálního světa.

Levičácký progresivismus Halíkova typu je vážným nebezpečím pro celou naši společnost, ale pro katolickou církev – viděno námi, kteří se s ní identifikujeme v obhajobě tradičních hodnot Západu – je více než nebezpečím.  Útok na nejintimnější sféru člověka – na pohlavní identitu, na vztahy mezi mužem a ženou, na rodinu jako svazek muže a ženy – popírá podstatu učení církve a znamená vzývání hodnotového a morálního relativismu. Ustupovat jeho tlaku či dokonce přejímat jsou postoje a názorová východiska znamená nikoli (možná potřebnou) modernizaci církve, jak předstírá Halík, ale likvidaci křesťanství jako takového.

Českou biskupskou konferencí byl nedávno k těmto tématům, k tzv. Istanbulské úmluvě Rady Evropy, vydán list, který pan Halík – nezmiňuje. Není to proto, že je tento list v souladu s názory prof. Piťhy? A když Halík označuje Piťhovo kázání za skandál, nestojí tím mimo autority vlastní církve?


[1] Halík, T., „Prodavači strachu“, Lidové noviny 13. 10. 2018. Je všeobecně známo, že o řadě těchto jeho titulů se vedou spory.

[2] O tom více v Manifestu IVK „Obrana demokracie před liberální demokracií“, Newsletter Plus, IVK, Praha, červen 2018.


Václav Klaus a kolektiv IVK, publikováno v Lidových novinách dne 24. října 2018.




Německo: mýtus a realita
Vaše položka
byla přidána do košíku.
pokračovat v nákupu
přejít do košíku

43
100 let od založení ČESKOSLOVENSKA
koupit
Vaše položka
byla přidána do košíku.
pokračovat v nákupu
přejít do košíku

42
Stanislava a Kamil Janáčkovi: Na bojišti evropské integrace
koupit
Vaše položka
byla přidána do košíku.
pokračovat v nákupu
přejít do košíku