12/05/2018
Analytické komentáře
Martin Slaný: Čtyři pasti české ekonomiky
Analytický komentář IVK č. 51


Česká ekonomika je v excelentní kondici. Nejrůznější makroekonomické ukazatele to potvrzují. HDP za celý rok 2017 vzrostl o vysokých 4,6 %, stejným tempem rostla reálná spotřeba na obyvatele. Životní úroveň dosahuje přes 90 % průměru EU, rekordně nízká je míra nezaměstnanosti (2,4 %, což je nejméně v celé EU), rychlejší růst mzdových nákladů sice snížil míru zisku firem, ta přesto zůstává vysoce nad průměrem EU, Roste investiční aktivita (i dlouho stagnující stavebnictví), inflace se drží kolem 2 % a slušná je rozpočtová situace (hospodaření všech vládních institucí, tj. nejen státního rozpočtu, loni dosáhlo rekordního přebytku 1,6 % HDP, celkového zadlužení se meziročně snížilo o 2,2 procentní body na 34,6 % HDP), atd., atd. Pozitivní je výhled nejen zpět, ale i dopředu. Nejrůznější průzkumy dokládají pozitivní očekávání ekonomického vývoje (jeden z posledních průzkumů ukazuje, že 78 % dotazovaných se domnívá, že jejich ekonomická situace bude v roce 2018 lepší, než byla v roce loňském), víru v pozitivní budoucnost potvrzují i klesají úspory obyvatel (klesá „rezerva na horší časy“).

Navzdory uvedeným pozitivním údajům je třeba být s přehnaně optimistickým hodnocením opatrný. V české ekonomice dnes vidím čtyři „ALE“, resp. čtyři ohrožení současné konjunktury.

Otazník první

Paradoxně aktuální dobrá kondice, vysoký růst a nízká míra nezaměstnanosti odkrývají dlouhodobé strukturální potíže a strnulosti, kterými ekonomika, zejména trhu práce trpí. S poklesem nezaměstnaných nedochází v posledních letech ekonomického oživení i k poklesu volných pracovních míst, ale naopak k jejich růstu. To znamená, že pracovní charakteristiky nezaměstnaných neodpovídají tomu, co firmy poptávají a potřebují. Aktuálně je registrováno na úřadech práce 243 tisíc nezaměstnaných, ale při tom roste počet volných (neobsazených) míst, aktuálně 267 tisíc, tedy více než počet nezaměstnaných. Rekordní počet 5,3 milionu aktuálně zaměstnaných osob, je vynikající číslo, malý prostor ke zvýšení existuje ještě u částečných úvazků, zaměstnávání penzistů (ale zde jsou nemalé regulační překážky a demotivace), ale zaměstnanost již tak dramaticky nevzroste. Vysoký je též rozdíl mezi nezaměstnanými, kteří jsou registrovaní na úřadu práce, a tím pobírají podpory (243 tisíc), a počtem nezaměstnaných odhadovaným statistickým úřadem (130 tisíc), neboli roste rozdíl mezi de facto a de jure nezaměstnanými. Během Sobotkovy vlády rovněž stát odčerpal nemalou část potenciální pracovní síly soukromému sektoru, a to i díky podstatně rychlejšímu růstu mezd než v soukromém sektoru, který neodpovídá produktivitě práce.

Obrázek 1: Počet registrovaných nezaměstnaných a volných pracovních míst

Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Otazník druhý

Právě předhánění růstu mezd (jednotkových nákladů práce)před produktivitou práce, ke kterému dochází v posledních letech, je symptomem jedné z nejnebezpečnějších vnitřních nerovnováh v ekonomice.

Obrázek 2: Tempo růstu jednotkových nákladů práce a produktivity práce (v %)

Pramen: Makroekonomická predikce MF, duben, 2018.

Rostou-li mzdy zaměstnanců rychleji než jejich schopnost produkovat zboží tak buď porostou náklady firmám a klesá zisk a/nebo porostou ceny produkce. To první může vést k nahrazování práce kapitálem, což ostatně můžeme v mnoha případech vidět – kasy v obchodech, v McDonaldu, ale i ve výrobních firmách apod. (to může zvýšit postupně produktivitu práce), ale také k tomu, že firmy budou tlačeny k menším investicím, zejména půjde s ohledem na produktivitu celé ekonomiky o klíčové firmy v zahraničním vlastnictví zahraniční – firmy, resp. matky těchto firem budou chtít v době světové konjunktury udržet stejný příděl dividend od svých českých dcer (zejména po období dividendového půstu po krizi 2008/2009). To druhé, růst cen produkce, sníží konkurenceschopnost našeho zbožía poptávková inflace zvýší též poptávka po dovozech, ceny nemovitostí a tzv. aktiv obecně. Ty jsou už dnes extrémně vysoké.

Otazník třetí

V české ekonomice je dlouhodobý přebytek peněz, což vytváří nerovnováhy na mnoha dílčích trzích – zejména trzích aktiv. Růst cen se netýká jen zmiňované Prahy. Cena průměrného nového dvoupokojového bytu vrostla (data hypoindex.cz) nejvíce v Olomouci o 30 %, v Jihlavě 21 %, v Brně 11 %, v Praze 9%. Exemplárním příkladem je trh nemovitostí a hypoteční trh, jejich cenová bublina byla přifouknuta měnovou politikou centrální banky (devizovými intervencemi).  Aktuální snaha centrální banky masivně a přísně regulovat trh (chystaná novela zákona o ČNB regulující zákonem LTV - poměr mezi hypotečním úvěrem a zástavní hodnotou nemovitosti) může omezit nejen přístup k vlastnickému bydlení, ale též zdražit nájmy a posléze příjmy domácností. Dlouhodobě podhodnocený kurs koruny též vytvořil v české ekonomice kursový polštář. Jeho dlouhodobým negativním účinkem bylo zmírnění tlaku na přizpůsobování se změnám v ekonomice.

Otazník čtvrtý

Budoucí hrozbou pro malou otevřenou ekonomiku může být též vnějšní svět (tak jako tomu bylo v roce 2008).Vysoká je, a po období mírného poklesu opět roste závislost naší ekonomiky na jednom celku – na trhu EU a zejména na Německu (export do EU představuje 83 %, jen doNěmecka putuje jednu třetinu veškerého našeho vývozu, což je vůbec nejvyšší hodnota, jakou jedna země dosahuje na vývozu v EU). To zesiluje citlivost naší ekonomiky na vnější prostředí – zejména na ekonomický cyklus v Německu. Dalším vnějším rizikem jsou „přehřáté“ akciové trhy, zejména ve Spojených státech. I v tomto ohledu je situace podobná té, která byla v době před euro-americkou krizí roku 2008. Akciový indexS&P 500 od konce krize vzrostl o 317 % (to je v průměru 20 % ročně), ale americký HDP vzrostl celkem o méně než 30 %. Drtivá většina zhodnocení je tvořena růstem kapitálové hodnoty. Fundamenty jako vlastní kapitál, tržby či zisk firem rostly pomaleji než jejich cena. Blízké nebezpečí představuje nadále pokračující kvantitativní uvolňování ECB (která stále nakupuje vládní dluhopisy, nyní v objemu 30 mld. euro měsíčně).

Nic netrvá věčně, buďme proto obezřetní

Česká ekonomika je ve velmi dobré kondici. Navzdory velmi pozitivním číslům je třeba být ale i obezřetný. Zárodky krize vznikají vždy v období silného růstu. Ten český bude pokračovat, byť lze očekávat jeho mírné zpomalení. Čas na strukturální změny (na trhu práce, daní, ve struktuře státního rozpočtu apod.), které by v době krize tolik nebolely, a naopak se pozitivně projevily k době recese, ale není nekonečný. Nová vláda by si toho měla být vědoma. Ani toto úspěšné ekonomické období nebude trvat věčně a na špatné ekonomické počasí je vždy dobré být připravený.

Martin Slaný, publikováno na severu Zdroj.cz dne 10. května 2018.


41
IVK v roce pátém - výběr textů
koupit
Vaše položka
byla přidána do košíku.
pokračovat v nákupu
přejít do košíku

40
Rozdělení státu - 25 let České a Slovenské republiky
koupit
Vaše položka
byla přidána do košíku.
pokračovat v nákupu
přejít do košíku

39
Marie Terezie - 300 let od narození
koupit
Vaše položka
byla přidána do košíku.
pokračovat v nákupu
přejít do košíku