Ministerstvo financí v tomto týdnu zveřejnilo výsledky státního rozpočtu za prvních sedm měsíců letošního roku. Přebytek rozpočtu dosáhl rekordních 75,6 mld. Kč. Celkové příjmy státního rozpočtu meziročně vzrostly o 4,2 % (o 31 mld.), celkové výdaje naopak poklesly o 2,7 % (o 19 mld.). To je samo o sobě pozitivní zprávou. Abstrahujeme-li od politických vyjádření ministra financí, je třeba konstatovat, že v situaci, kdy se daňové příjmy dlouhodobě zvyšují a kdy ekonomika roste slušným tempem, není hospodaření státu rozpočtovou tragédií a vláda extrémně neutrácí.

Při pohledu na strukturu příjmů státního rozpočtu vidíme, že daňové příjmy (včetně pojistného) vzrostly o 6,9 %, nedaňové příjmy naopak o 5,1 % poklesly. Významnou příčinou tohoto poklesu jsou oproti loňskému roku výrazně nižší evropské dotace. Mezi daňovými příjmy (odmyslíme-li některé drobné majetkové daně a poplatky, které nejsou z hlediska rozpočtu významné) nejrychleji rostl výběr daní z příjmů právnických a daní z příjmů fyzických osob – o 12,7 %, resp. 14,3 %. Výnosy ze spotřební daně vzrostly o 7,3 % a pojistné na sociální zabezpečení o 5,8 %. Příjmy z DHP rostly „jen“ o 2,8 %, tedy výrazně pomaleji.

Oproti stejnému období loňského roku zaznamenal státní rozpočet snížení výdajů o 2,7 %, což bylo způsobeno poklesem kapitálovým výdajů o výrazných 37 %! Běžné výdaje naopak mírně narostly o 0,8 %, zejména kvůli výdajům na dotace, sociální dávky a důchody.

Tato relativně příznivá rozpočtová čísla je nutné doplnit o několik skutečností:

- v daňových příjmech hraje významnou roli zpoždění, což platí zejména u daní z příjmů fyzických a právnických osob, jejichž nadprůměrný růst reflektuje ve značné míře mimořádnou výkonnost naší ekonomiky v loňském roce;

- sezónnost panuje u výběru DPH v letních měsících. Červencový nadprůměrný výběr DPH bývá ovlivněn zadrženými tzv. vratkami. O co nadprůměrnější červencový výběr, o to větší vratky lze očekávat v srpnu;

- údajné výrazné zvýšení efektivity daňového výběru a daňových kontrol se podle dat neprojevilo. Výběr DPH, kde dle Ministerstva financí dochází nejvíce k podvodům a kam opatření jako jsou kontrolní hlášení či elektronická evidence tržeb směřují, rostl podprůměrně – o 2,8 % oproti průměru 4,2 % (Platí to i při srovnání s výběrem celostátních daní, tedy včetně sdílených daní krajů a obcí. Celkové daňové příjmy veřejných rozpočtů rostly o 6,7 %, DPH o 4,3 %). Růst příjmů z DPH nevybočuje svým tempem ve vztahu k růstu nominálních výdajů na konečnou spotřebu domácností a vlády (ty rostly v prvním čtvrtletí letošního roku dle ČSÚ o 3,5 %), které jsou makroekonomickou základnou pro výběr DPH. Příjmy z DPH rostly pomaleji i než maloobchodní tržby (jejich průměrný růst dle posledních dat ČSÚ za leden až květen byl 4,8 %);

- evropské dotace, jak tvrdíme již dlouho, se stávají významných exogenním faktorem, který s hospodářským cyklem nemá spojitost a který působí značně destabilizujícím způsobem. Projevuje se to v našem rozpočtu, i v celé ekonomice. Zatímco loni dle odhadů ČNB byl jejich příspěvek k růstu přes 0,5 procentního bodu (z růstu 4,3 %), letos se dá očekávat záporný příspěvek ve stejné výši, tedy mínus 0,5 procentního bodu, ale z podstatně menšího růstu HDP (Ministerstvo financí dle červencové Makroekonomické predikce počítá s letošním růstem 2,2 %).

Výsledky hospodaření za leden až červenec je nutné rovněž usadit do kontextu celkového letošního rozpočtu i příprav rozpočtu na rok příští. Dosavadní vývoj rozpočtové bilance ukazuje, že letošní rozpočet vyjde na konci roku s výrazně menším schodkem, než jak byl vládou schválený ve výši 70 mld. I v tomto ohledu je pak ekonomicky neospravedlnitelné, proč vláda hodlá schválit rozpočet na příští rok se schodkem 60 mld., což by představovalo přibližně 5 % výdajů státního rozpočtu, resp. 1,3 % odhadovaného HDP v roce 2017.

Martin Slaný, 3. srpna 2016.